První kontaktní čočky byly tvrdé a jejich výroba začala již v roce 1887. Počátečním materiálem bylo sklo, které se odlévalo nejprve podle modelu rohovky, později na míru té pacientovy. Později se čočky začaly vyrábět z lehčího materiálu, plexiskla, které bylo vynalezeno v roce 1933, což zlepšilo usazení čočky v oku.
V roce 1952 cestoval vědec Otto Wichterle vlakem a se spolucestujícím doktorem hovořil o chirurgické náhradě oka. Profesora Vysoké školy chemicko-technologické napadla jako vhodný materiál umělá hmota. Začal pracovat spolu se svým asistentem a žákem Drahoslavem Límem na vývoji polymeru, který by byl pro oko snadno snesitelný. Takovým se ukázal hydrofilní gel HEMA gel, který si posléze nechali patentovat. Nedařilo se ho však správně zpracovat kvůli trhání odlitků a jejich nepravidelným okrajům. V roce 1958 byl ale na základě politické čistky Wichterle z univerzity propuštěn a jeho výzkum tak zastaven.
Téhož roku byl však Wichterle jmenován vedoucím laboratoře Ústavu makromolekulární chemie na Československé akademii věd v Praze a výzkum tak mohl pokračovat zde. S pomocí svých kolegů vynalezl techniku odlévání gelu do skleněných forem, kdy čočka získala optiku, neboli procházení světla, přesně ve střední části. Hotové odlitky se za spolupráce lékařů začaly aplikovat prvním pacientům 2. oční kliniky v Praze. Měkký materiál čoček pacienty téměř nedráždil a dokonale se přizpůsoboval tvaru oka. Čočky ale byly malé kvůli obrušování okrajů.
V roce 1961 Ministerstvo zdravotnictví zrušilo výzkum kvůli malému zisku z něho. Wichterle proto pokračoval doma s novým nápadem na vylepšení výroby čoček. Sestavil z dětské stavebnice Merkur přístroj poháněný motorkem, který vyráběl čočky metodou monomerního odstředivého odlévání v rotujících formách. Po pozitivním ozkoušení výsledků této metody na klinice pokračoval Wichterle dále ve vývoji výzkumu čoček.
I přes patentování vynálezů byla roku 1965 totalitním režimem téměř dokonalá metoda výroby Otty Wichterleho prodána do USA. Licenční práva tak získala americká firma a další vývoj a výroba čoček tak pokračovala v konkurenčních zahraničních firmách.
