Stalo se vám někdy, že jste byl jakkoliv odsouzen pro svůj věk? Ať už jste mladý nebo starý? A co je vlastně mladý a starý? Kdo je mladý, kdo je starý a kdo toto určuje? Společnost. Lidé určují, zda-li jste podle věku, rasy, pohlaví či vzhledu schopni zapadnout do konkrétní bubliny, kterou sami vytvořili. Bublin je na světě plno, protože jsme každý úplně jiný. Příkladem může být zaměstnání. Člověk bude muset vyhovovat jiné bublině, pokud se bude ucházet o práci jako prodavač a bude muset vyhovovat zase jiné bublině, když se bude ucházet o práci například zdravotní sestry. To, jak musíte vypadat, jak musíte hovořit, jak musíte být staří,… to vše a ještě více je tvořeno do bubliny, která je v různých oborech a odvětvích úplně jiná. Pro každou bublinu je vhodné něco jiného, a to i věk.
Uvedeme si další příklad. Je vám 18. Jste studentem střední školy. Nemáte za sebou žádné pracovní zkušenosti, protože jste zkrátka neměli kdy pracovat. Budete se ucházet o brigádu, nebo třeba i práci. Vedle vás bude zkušenější starší člověk, ale ne o moc. Okolo 25 let věku, má za sebou však zkušenosti, protože na rozdíl od vás měl tento člověk mnohem víc času a příležitostí žádat o práci. Koho vezmou? Vás ne. Vezmou staršího člověka, protože se jim hodí více, má více zkušeností. Vy byste třeba mohli být mnohem šikovnější, ale je vám pouze 18 let a to se jim nehodí.
Další příklad. Je vám 50 let. Hledáte novou práci, protože jste v předchozí práci z jakéhokoliv důvodu skončili. Máte zkušenosti. Vedle vás se o místo uchází člověk 25 let věku a má stejné vzdělání jako vy, ale žádné zkušenosti. Je to jeho první práce v tomto oboru. Avšak vypadá velmi dobře. Vezmou jeho, protože vy jste pro ně moc staří. Vy jste sice třeba zkušenější a šikovnější, ale mladý člověk je přeci více čilý a bude lákat mnohem více lidí.
Toto byly dva příklady ageismu. Ageismus je odsuzování lidí podle věku. Mnohem častěji v dnešní době dochází k těmto případům a lidé si kladou otázky: jaký je tedy správný věk? Neměl by mě přeci nikdo odsuzovat za to, že jsem moc mladý nebo starý. A přece kdy jsem starý a kdy jsem mladý? Kdo to určuje?
